Den 10: Pevnost Fatehpur Sikrí

Po 23.7.2007
Fatehpur Sikrí

Oproti včerejšku vstáváme trochu dřív a pádíme na autobusové nádraží. Ani jeden nápis v angličtině. Všechno v hindštině. A bus nikde. Pokaždé když se zeptáme nám řeknou, že přijede za třicet minut. Po hodině a půl je opravdu tady. Ještě ani nezastaví a lidi už začínají za jízdy naskakovat. Přidáme se k nim :)

Po další hodině a půl jsme na místě. Dáváme si malý oběd a pak se pokoušíme prokličkovat městem k pevnosti. Zastavuje nás náhodný Ind a nabízí se za 50 rupií jako průvodce. Bereme ho. Táhne nás jakýmasi pochybnýma uličkama. Prohodí něco v hindštině ke dvěma Indům, kteří souhlasně přikyvují. Rozhlížím se kolem a hledám něco co by se dalo případně použít jako zbraň...

K naší úlevě se ocitnem u bočního vchodu do pevnosti. Začíná superrychlý výklad plný překvapivých odhalení a prapodivných názvů. Občas máme pocit, že ty jména slyší poprvé i on sám. Uvnitř pevnosti je mešita, údajně kopie té v Mekce. Má 7 částí. Na otázku proč průvodce odpovídá, že aby se tam vešlo hodně lidí :) Standa se pokouší udělat fotku dvou modlících se muslimů. Mezitím se ale nahrnou další. Ve chvíli kdy to chce Standa vzdát se průvodce rozeběhne a mešitu prostě vyklidí :D Zákazník náš pán ...

Malý kluk se nám nabízí, že za 100 rupií skočí z pětimetrového ochozu do zelené břečky a že si můžem udělat foto. Na ukázku zdarma hupsne ze dvou metrů :) Ehm ... odmítáme.

Zjišťujeme, že vlastně nejsme v pevnosti. Ta je až o kus dál a za relativně mastné vstupné. Jdeme se jenom projít po hradbách a zpátky na autobus. Tak klidnou, bezpečnou (a nudnou :) ) jízdu jsme v Indii ještě nezažili.

Po další maharádžovské večeři se balíme a jdeme spát. Naše společné cestování tím končí. Zítra se vracíme do Jaipuru a Standa odlítá do Bangalore. Naše pracovní povinnosti začínají, sranda ale rozhodně nekončí :)